Embedded Files
Kapitola 1)
Na co se v této kapitole podíváme
Začínáme s výběrem parametrů FVE
Začínáme s výběrem parametrů FVE
Jaký potřebuji výkon z FVE
Jaký potřebuji výkon z FVE
Pokud máte malou střechu, na kterou se nevejde více než 8 panelů (cca 4 kWp), ušetřím vám čas:) Přestaňte číst, a pokud vám je někdo schopen takto malou elektrárnu bez baterie a jen na ohřev vody v bojleru pořídit, udělejte to. Takovouto elektrárnu zužitkuje snad úplně každý.
My ostatní, kteří mají máme kam dát více výkonu pokračujem.
Je naprosto nutné vědět
jaká je spotřeba domu po měsících. (V mém případě a příkladě to je cca 12,5 MWh rozložených do měsíců viz vstupní data ve výpočtu níže)
jaká jsou plány spotřeby do budoucna. (My budeme určitě časem pořizovat klimatizaci, protože již toto léto bylo globální oteplování dost cítit. K tomu se přidá nejspíš i malé elektroauto pro jízdy kolem komína. To znamená, že v letních měsících bude spotřeba z dnešních 16 kWh denně zvýšená na 25kWh a v případě jízd elektroautem, počítejme +- 150 km týdně potřebuji 3 kWh denně. Počítám tedy 30kWh denně = 900 kWh měsíčně v létě. )
Pod jaký výkon nejít?
Svoji denní spotřebu v létě (a ideálně ta budoucí) považuji za požadavek na minimální výkon FVE, který potřebuji. Jednoduše proto, abych v létě, když to vyrábí maximum již nic draze nedokupoval.
Přes jaký výkon nejít?
Obecně platí, že větší elektrárna na konci životnosti vygeneruje vyšší úsporu, nebo dokonce výdělek. Proč tedy nepostavit 1000 kWp? Tady je hned několik možných stopek.
bez licence lze provozovat maximálně 50 kWp
velký výkon bude větší problém jednoduše připojit do sítě Nízkého napětí (distribuce)
výhodnost s větší elektrárnou klesá a to zejména skrze strop na možné dotaci. Je rozdíl platit celou cenu za FVE nebo jen polovinu.
s velkou elektrárnou začíná víc starostí, aneb míst které se mohou porouchat je také víc
klesající výhodnost se může potkat s možností raději peníze nevkládat do velké FVE, ale vložit do akcií, fondů nebo jiných pasivních možností generování peněz (v klesající výhodnosti se skrývá spousta dalších parametrů, jako např. prodejní cena elektřiny, omezení dotace, atd.)
daňová a administrativní zátež, aneb prodat bez daně lze pouze omezené množství elektřiny, aktuálné do 30.000 Kč a s tím spojenou administrativou
Jaký chci optimální výkon?
Jaký je vhodný optimální výkon, je trochu složitější otázka a týká se ekonomické výhodnosti FVE jako celku.
Já hledal optimum zejména ve dvou směrech
1) takový, který si mohu dovolit bez jakýchkoliv problémů financovat. Když jsem doposud platil za elektřinu přibližně 7 tisíc korun měsíčně na zálohách, nic nebrání tomu, abych platil stejných 7 tisíc korun, ale nově 3 tisíce za elektřinu a zbytek za splátku díla. Takto srovnaný cashflow měsíčních prostředků můžem považovat za bezpečný přístav pro rodinné finance a stav určující vhodnou spodní hranici optimálního výkonu FVE a na tento stav se zaměřím. Najít své optimum lze v excelu, protože jsem jej připravil tak, aby se dala vložit dotace, vlastní peníze k dispozici, ale také úrok, který bych měl na penězích které si budu muset pro ufinancování investice případně půjčit.
2) výhodnost na konci životnosti v porovnání s alternativní investicí peněz, které bych musel spálit ve FVE. Stále platí, že nejvíce přinese kWh, kterou draze nenakoupím. Již daleko méně vynáší kWh, kterou prodám. Ale o tom se pobavíme později.
Nalezení minimálního výkonu FVE
Nalezení minimálního výkonu FVE
Konečné poprvé nahlédnu do své kalkulace, přesněji do listu "Zjednodušená kalkulkulačka, kolik je schopná FVE vyrobit",
Cíl: chci zjistit, jaká velikost výkonu FVE je pro můj dům minimálně potřebná. Výsledky jsou pod tabulkou.
Do oranžových polí vkládám hodnoty a zbytek se počítá automaticky. Nenutím vás používat moje vstupní hodnoty. Naopak, vložením svých spotřeb a parametrů se kalkulačka vypočte to vhodné pro vás.
Jaké data vkládám do oranžových polí.
Odběr FVE jsem dosadil jako průměr toho, co si bere střídač FVE pro svůj chod. Někdy je to 200w, většinu času kolem 7w. Vážený průměr jsem zvolil na 10 W na 1 kWp výkonu, což za celoroční provoz sebere krásných 438 kWh energie při 5 kWp střídači. Tento odběr je pak zohledněn i ve zbytku výpočtů.
Nákupní cena ELE - - počítám s aktuální cenou za 1 kWh v roce 2023 s vládním stropem, cca 6 Kč. Jakožto bývalý zákazník Bohemky jsem se k lepším nabídkám po tom bláznovství s napadením ukrajiny nedostal.
Prodejní cena ELE - Výkup odpovídá konci roku cca 1,5 Kč. A nejspíš bude hůř :/ Pozitivní je, že to málo, co prodámje osvobozeno od placení daní do 30.000 Kč
Spotřeba domu - Svislých 12 buněk je měsíční spotřeba domu v kWh. Čím přesnější, tím lepší protože se bude vědět, kolik z výroby budete muset levně prodat.
Distribuce stálá platba konstatní / variabilní - jsou platby, kterým se nevyhneme. Jsou to poplatky za elektroměr, činnost obchodníka, daně z odebráné elektřiny. Co platíte najdete na svém vyúčtování. Já jsem zvolil svojí dle 3x32A jističů a 56D sazby s TČ. A bohužel do 2024 budeme dosazovat číslo vyšší
Variabilní platba za Prodej - je cena o kterou se poníží výnos z každé prodané kWh z mé FVE. Toto pole může být například pro poplatek prodeje. Já ho zatím nevyužil.
Výstupy
Uprostřed kalkulačky jsou hodnoty výroby, které jsou změřené z různých instalací po ČR. Někdo bude mít tyto hodnoty vyšší, někdo o chlup nižší. Jaká bude reálná výroba u té vaši se ukáže až po uvedení do provozu na vaši střeše. Faktorů ovlivňující samotný výkon je hromada. Sklon střechy, orientace, stíny, aktuální rok, rozdělení výkonů na stringy a jejich orientace atd... O tom si povíme později. Pokud by se ovšem někomu nelíbili mnou zjištěná hodnoty výrob, může si dosadit jaké uzná za vhodné také. Kalkulačka to spočítá.
Od řádku 26 mi kalkulace spočítala výsledky výroby a tudíž i potřeby dokupu pro 1 rok provozu pro všechny varianty velikosti elektrárny.
kolik FVE vyrobí, + informace, kolik z toho si sežere sama elektrárna, aby fungovala (a že je to žrout)
kolik z toho jsme schopní spotřebovat sami a kolik budu muset poslat pryč
kolik budu nucen dokoupit z Gridu
toto celé je od řádku 31 jsou výroby přepočtené do řeči peněz
Zajímavé jsou zejména vyčíslené úspory vůči nepořízení FVE
Pro odpověď moji první otázky, jaka je pro mě minimální vhodná velikosti fotovoltaiky najdu nyní. Je to tolik, kolik mám zhruba spotřebu v létě a která velikost FVE mi tuto spotřebu pokryje. Já bych tedy volil 5 - 6 kWp, nakolik je moje spotřeba pohybuje mezi 600 - 700 kWh měsíčně. Ovšem, do budoucna počítám s vyšším odběrem s instalací klimatizací a elektroautem na cca 30 kWh denně. Tudíž určitě budu koukat po větší, schopnou vyrobit přibližně 800 - 900 kWh. tj. 8-9 kWp
Graf
Jasně graficky zobrazuje, kolik energie nakoupím (modrá), kolik vyrobím (zelená) a kolik budu muset prodat ven (cokoliv nad červeným polem).
Rozdíl nad šedivým prodejem a celkovou výrobou je jasně vidět kolik energie spotřebuje střídač a další komponenty FVE.
Závěry
Při uvažovaných cenách 6 Kč nákup a 1,5 Kč výkup je z kalkulace pro moji spotřebu vidět, že každá 1 kWp přinese přibližně 6000 Kč až 4000 Kč roční úsporu. Záměrně mluvím o úspoře, protože o výdělku při takto malých cenách nemůže být řeč. Zimní spotřebu by mi neutáhla ani elektrárna 50 kWp, takže dokupovat musím tak nebo tak. Uvažovat o "výdělku" při pořizovací ceně přes milion korun by za 30 let provozu sice vznikl zisk, ale ten by byl menší, než když bych pořídil menší elektrárnu a neutracené peníze vložil jinam. Navíc takto velkou elektrárnu budu mít problém na střechu vtěsnat a ještě hůře připojovat na distribuční soustavu.
První kWp výkonu "spoří" nejvíce a výhodnost postupně klesá. To jednoduše proto, že co si vyrobím sám, nemusím draze koupit jinde. POZOR! optimální ovšem nebude v mém případě ta nejmenší elektrárna. Větší a dražší elektrárna má i přes větší pořizovací náklady rychlejší návratnost a zároveň větší vygenerovanou úsporu na konci životnosti. Neomezenou velikost nám ovšem zarazí jiné parametry. Ukážeme si později v kapitole investice.
U malé výroby spotřebuji drtivou většinu výroby v rámci dne. U větší elektrárny jsem již nucen prodávat nadvýrobu, a to bohužel levně. To je důvod, toho poklesu úspory každé kWp navíc. Až bude cena elektřiny na výkupu na 10 Kč (nebo 15 jak bývávalo za solárních baronů :) , situace se změní a všichni budeme stavět elektroparky. Pro dnes tedy zvětšovat elektrárnu pro obyčejný dům se spotřebou kolem 13MWh na více než 15kWp na střeše nemá smysl uvažovat, protože to ekonomicky nedává smysl. A to nás je drtivá většina.
Pro náš profil spotřeby domu a rodiny je minimální velikost s ohledem do budoucna 8-9 kWp.
Já vím, stále jsem neřekl tu optimální velikost. Na to se dostanem až se začneme hrát s penězi a hledat cashflow níže.
Investiční náklady do FVE
Investiční náklady do FVE
Kdyby se mě někdo zeptal dnes, jakou elektrárnu si má pořídit, řekl bych, aby si k tomu co si myslí přidal a navíc 30%, pokud si to může dovolit. Úplně každý ze sousedství tvrdí, že by vlastně potřeboval trochu větší :) bez legrace. Šetřit se v tomto momentu nevyplatí a k nalezené minimální velikosti, kterou jsme našli výše, něco málo přidat je rozumné. Při správné ceně se zkracuje návratnost tak snižuje celkový účet za elektřini po 30 letech.
Zopakujeme si, že vhodnou velikost elektrárny určuje správná konstalace několika faktorů.
Vlastní spotřeba domu a její charakteristika
Velikost střechy (omezení místa)
Pořizovací cena elektrárny (za kolik jsem schopen jakou velikost elektrárny sehnat)
Situace na trhu s elektřinou (nákupní a prodejní cena elektřiny, cena distribuce atd.)
Financování (měsíční cashflow, možnost a podmínky úvěru, velikost dotací, úrokových sazeb atd.)
Všechny tyto faktory vstupují do výpočtu a mohou znamenat stopku pro velikost FVE. Nelze proto říct, že ve všech případech je to nejlepší 10kWp, jak se často staví. Tato velikost je z velké části způsobená tím, že je to maximum na co se poskytuje dotace a tím pádem to, kde dokáže obchodník prodávající FVE vydělat nejvíce. Zažil jsem situaci, kde na dům o spotřebě 2MWh ročně, doporučovali 10kWp elektrárnu. Ovšem, pokud mi je někdo schopen postavit 20kWp za stejné peníze jako 10 kWp, ztrácí smysl i dotace a jdete do toho. Je to složitá otázka, na kterou odpoví pouze čísla z realných nabídek, když si je dosadíte do kalkulačky v sekci Srovnání nabídek pořízení FVE.
Moje strategie výběru vhodné velikosti FVE - optimální vhodné velikosti.
Moje strategie výběru vhodné velikosti FVE - optimální vhodné velikosti.
Bez ohledu na to, co bych si přál, jakou elektrárnu můžu pořídit určuje v první řadě moje finanční situace. Jestli dnes platím na zálohách 7 až 8000 Kč, tak by neměl být problém stejné peníze platit i nadále, ovšem v jiném rozložení. Zjednodušeně řečeno, měsíční účet s FVE nesmí být nikdy vyšší, než platím dnes.
Když každá instalovaná 1kWp ponižuje moje účty za elektřinu zaplacenou dodavateli ze sítě, mohu tuto úsporu bez váhání použít jako splátku úvěru za pořízení FVE. Na druhou stranu, s velikostí instalovaného výkonu stoupá také výše splátky a to rychleji, než vygenerovaná úspora. Moment, kdy součet elektřiny a splátky úvěru budou na stejné výši, jako byla doposud cena pouze elektřiny bez FVE, mám optimální bod velikosti elektrárny z pohledu Cashflow. Nezpůsobil jsem vůbec žádný dopad do rozpočtu rodiny. Ověření volby ještě ukáže simulace na 30 let, které mohou vést ještě k úpravě rozhodnutí, ale o tom později.
Opět si vysvětlíme na mém příkladu
Logika je stejná jako u předchozí kalkulačky. Do oranžových polí vkládám své hodnoty, zbytek se počítá sám.
Vstupní data
Vstupní cena FVE
Orientační cena FVE - tato část je pro orientační výpočet abychom měli nad čím uvažovat. Až budete mít na stole skutečné nabídky od davatelů dosadíte si je do ř. 63. Pro ukázku se to ovšem velice hodí mít něco předvyplněno. Čísla v příkladu jsem nastavil tak, aby byla velice podobná těm, jaké jsem získal od dodavatelů já - celkem 4 nabídky )
Dotace
Maximální dotace - parametr z NZÚ (Nová Zelená Úsporám), dle kraje a co všechno budete chtít pořídit.
Maximální krytí dotací - opět parametr z NZU
Finance
Vlastní prostředky = 280.000 Kč, moje volné peníze, které mám a jsem maximálně ochoten dát z vlastní kapsy.
Úrok v 1. roce = 10% RPSN úrok za peníze, které jsem potřeboval k dofinancování díla. Každý má jinou bonitu i úvěrové podmínky jiné.
Splatnost úvěru (roky) = počet let, na které si chci úvěr rozložit. Zde se dá hodně hrát tak, aby cena za měsíc vyšla přijatelně.
Výstupy
po dosazení všech vtupních dat mě zajímá zejména řádek 72. Zde je hledaná cena za měsíc. Zahrnuje jak cenu elektřiny, kterou budu muset dokoupit, tak splátku úvěru. V mém případé skrze větší množství peněz, které jsem schopen vložit hned, dosahuji velkou možnost stavět nad 15 kWp do ceny zhruba 750.000 Kč. (odhad 19 kWp). Na to ovšem nemám tak velkou střechu a úspora 200.000 Kč po 30 letech za to nestojí.
Závěry
V prvních letech bude úspora sežraná splátkami úvěru až do splacení. Po splacení úvěru příjdou na řadu mé své vlastní prostrědky, pokud jsem nějaké do pořízení vkládal. Všechny tyto roky mě stojí elektřina to samé, co by mě stála bez FVE. Teprve poté co splatím celou investici, začne se generovat úspora. V peněžence to bude znamenat, že platím měsíčně třeba poloviční účet vůči plnému gridu.
Proměnné jako je schopnost získat úvěr za určité podmínky, schopnost si vyjednat slevu na elektrárně nebo množství vlastních prostředků je naprosto individuální pro každého. Proto nelze udělat obecný závěr, ale každý si to musí spočítat sám. K tomu slouží tato kalkulačka.
Velkým faktorem ovlivňující výhodnost fve je dotace. Její současná nastavená výše 200.000 - 270.000 Kč (tzn. cena díla do cca 450.000 Kč) se odráží ve větším skoku cca mezi 9-10 kWp výkonu. Jakákoliv větší elektrárna nad celkovou cenu 450.000 Kč poskočí na výhodnosti (návratnosti) nakolik všechny peníze vynaložené nad tuto částku již jdou čistě z mé kapsy.
Velkou výhodou je, pokud máme možnost dostatečně velkého vlastního kapitálu. To zajistí rychlejší návratnost. Ale! je nesmysl vkládat peníze do FVE pokud jsem schopen své peníze zhodnotit více, než to svede FVE. Kolik svede vygenerovat 1 Kč vložená do FVE zobrazuje kalkulačka v konečné bilanci.
Já nakonec stavěl více než jsem vypočítal a to z důvodu, že jsem dostal nabídku na 13kWp za cenu 10 kWp. Tady jsem se ovšem trochu spálil, nakolik jsem počítal s využitím Virtuální Baterie od ČEZ. Problém byl v tom, že podmínka je maximálně 10 kWp instalovaného výkonu a ne 10 kWp rezervovaného, což jsem přehlédl.
Graf
Zobrazuje kolik měsíční ceny za elektřinu (červená oblast) je tvořena nákupem z Gridu (modrý sloupec) a splátkou úvěru (černý sloupec).
Je vidět rozevírající se nůžky se soupající velikosti elektrárny, přičemž náklady na obsluhu dluhu rostou daleko rychleji, než ponížení nákladů na elektřinu.
Simulace na 30 let aneb je návratnost FVE chiméra?
Simulace na 30 let aneb je návratnost FVE chiméra?
Nyní již víme, jakou elektrárnu vybrat i jak ji zaplatit. Všechny výpočty doposud provedené se týkají 1. roku provozu, když všechno ještě voní novotou. Kéž by tomu bylo tak navždy. Jako všechno i FVE zastarává a je potřeba se o ní starat a kupovat nové baterie a střídače za nemalé peníze, které ukrajují z celkové výhodnosti / nevýhodnosti vlastnictví FVE.
Co všechno musíme započítat do simulace návratnosti na 30 let?
Degradace panelů - Většina výrobců garantuje účinnost cca 80% po 20 letech. To ovšem znamená, že výtěžnost, kterou jsme spočítali v prvním roce bude po 20 letech o celou pětinu menší! Tím pádem i množství energie, kterou mohu spotřebovat nebo prodat a více nakupuji.
Cena elektřiny na nákupu - Trochu věštění z křišťálové koule. Ovšem buďme tak nějak pesimističtí a předpokládejme, že každý rok cena elektřiny půjde lehce nahoru. Snad to už nikdy nebude stejné jak při napadení Ukrajiny Ruskem, kdy cena vystřelila neuvěřitelně nahoru.
Cena elektřiny na prodeji - opět předpoklad. Ovšem, předpokládejme, že cena prodeje bude korelovat alespoň polovinu nákupních cen. Obzvlášť pokud se podaří úspěšně implementovat komunitní energetiku je větší šance, že se bude dařit snížením závislosti výkupu na pár hráčích udržovat výkupní cenu alespoň na 20%-60% nákupní.
Úroky z úvěru - sice nepředpokládám, že by si někdo pořizoval úvěr na dobu delší než 5 let, i to se může stát. Proto lze v mé kalkulačce upravovat výši úroků pro každý rok jinak.
Extra náklady provozu FVE započtené v simulaci
V prvním roce budu počítat s vyšší částkou něco mezi 10.000 až 20.000 Kč. V tomto roce uvádím FVE do provozu a nějaký ten extra náklad s malováním, stavební připraveností nebo čímkoliv, co není ještě zahrnuto v nabídce od dodavatele.
Další roky snižuji očekávanou částku za provozování FVE na 2200 Kč, pokud bych byl opatrný a chtěl pravidelnou inspekci a revizi FVE jako takové. Třeba kontrola termokamerou a kontrola kabeláže po zimě není na škodu.
V 10. roce mohu očekávat konec záruky na střídač. A jak to se zárukami bývá, když skončí, skončí brzo také přístroj samotný. Totéž se zopakuje za dalších 10 let, tudíž ve 20. roku existence FVE. Snad bude tehdy technologie levnější. Nechme se překvapit.
Vstupní data
faktory které jsem popsal výše, jsem vyplnil dle svého odhadu. Každý si může vložit ty, které mu ukazuje vlastní křišťálová koule :) já zůstal raději konzervativní. Vyšší cena elektřiny je naopak pozitivní, protože zkracuje dobu návratnosti a výši úspory.
Výstupní data
13 kWp elektrárna s 11kWh baterie za svojí dobu existence
Závěry (pro zjednodušení popíšujen jednu 13kWp variantu)
ř. 112 Celkový účet za vyřešení problému s názvem "elektřina" mě stál 2 miliony Kč.
ř. 114 Oproti variantě nepořízení si FVE jsem ušetřil 1,38 milionu Kč.
ř. 115 Elektřina mě měsíčně bude stát 5,5 tisíce Kč.ř. 117 A tady je to extrémně zajímavé. Očekávám, že úspora bude tedy 41%! Nikoliv "až" 80% jak uvádí některé prospekty. A to se bavíme o elektrárně 13 kWp. V mém případě by měla 5 kWp elektrárna úsporu jen 17%. A to si již nejsem jist, jestli by se vyplatilo 30 let hazardovat.
ř. 118 zobrazuje kolik mi 1Kč vložená do pořízení FVE na konci životnosti FVE uspořila.
ř. 117 zobrazuje, kolik jsem přidáním každé další kWp na střechu srazil cenu za 1kWh
Návratnost
Návratnost
Tato část bude poměrně krátká.
Pokud chci vědět, v jakém roce se mi vrátí všechny prostředky vložené do FVE, musím si položit otázku, vůči čemu se budu dívat. To by měla být logicky úspora vůči variantě, že bych FVE vůbec nepořizoval.
Celkový účet za provoz pro všechny varianty bez i s FVE různých velikostí jsme si vyčíslili v simulaci. Když je budeme rok po roku sčítat (kumulovat) dostaneme se do momentu, kdy celkový účet za FVE bude stejný nebo nižší než na variantě bez FVE. A toto je moment který hledáme.
Ovšem!
Aby to bylo férové srovnání, musíme ještě započítat jeden faktor a tím jsou náklady ušlé příležitosti.
Náklady z ušlé příležitosti
Náklady z ušlé příležitosti
Rozdíl mezi tím podepsat a nepodepsat smlouvu je dost velký. Obvykle 150.000 Kč a více.
To jsou peníze, které v momentě nainstalování utratím a s nimi zahazuji potenciální výnos, kdybych je dobře investoval. V dobách kdy je běžný 5% úrok na obyčejném spořícím účtu je zhodnocení velice snadné. Proto musíme do své návratnosti spočítat, o kolik peněz jsem utracením hotovosti do FVE přišel.
Částku, kterou musím vynaložit z vlastních peněz považujme za anuitu. (základní vklad).
Srovnávat budeme konečné roční účty. Tudíž všechny peníze, které mě elektřina a vše kolem ní v daném roce stála.
Zjednodušený příklad: Neutracené peníze budu úročit a peníze používat na snižování si účtu za elektřinu. Nebudu simulovat, že je elektřina zdarma tj. odečítat cenu za FullGrid, ale jen rozdím mezi FullGrid a variantou s patřičnou velikostí FVE. Než mi peníze dojdou, budu "jakože" mít FVE, ale navíc i úroky.
Na číslech: Pokud jsem v prvním roce zaplatil bez FVE 10.000 Kč a s FVE 210.000 Kč (tj. elektřina 3000 Kč + pořízení FVE 207.000 Kč) znamená to, že jsem v prvním roce utratil 200.000 Kč navíc v neprospěch pořízení FVE. Z těchto 200.000 jsou 3% celých 6.000 Kč. Tudíž skutečný účet za elektřinu bez FVE by byl pouhých 4.000 Kč.
Jinými slovy jen za první rok je FVE s mankem -216.000 Kč které budem vracet.
Ve druhém a dalším roce to už bude lepší. Náklady bez FVE zůstávají 10.000 Kč, ale s FVE jen 3.000 Kč. Úspora s FVE je tedy 7.000 Kč. Abych ve variantě bez FVE zůstal na stejných nákladech jako s FVE, musím skočit do banky 7000 Kč vybrat a zadotovat účet za elektřinu bez FVE. Na účtu mi zbylo 193.000 Kč. Ovšem, tyto peníze by mi vydělali dalších 3700 Kč, takže na účtu mi zůstává pracovat 196.700 Kč .. A takto dokolečka než všechny peníze utratím.
Lépe to je vidět v kalkulačce.
Když tedy vím, o kolik peněz jsem přišel, mohu je započíst do výpočtu návratnosti. To prodlouží dobu návratnosti o půl roku až rok.
Vypočtená návratnost upravená o náklady z ušlé příležitosti jsou zde:
V mém případě tedy bod zlomu nastane kolem 7,5 roku.
FVE se nevyplatí, pokud vás lákají pouze peníze
FVE se nevyplatí, pokud vás lákají pouze peníze
Aneb je lepší koupit FVE nebo akcie?
Koupil jsem za 280.000 FVE
Pojdme se podívat, kolik jsem celkem uspořil na FVE po 30 letech při 13kWp.
Bez FVE Celkem utraceno 3.4 milionu Kč
S FVE celkem utraceno 2 miliony Kč (z toho vynaloženo 280.000 Kč ihned v prvním roce)
Hurá, úspora 1,4 milionu.
Úroková míra pro budoucí hodnotu 1,4 mio, z jednorázového vkladu 280.000 Kč při době šetření 30 let je 5,472%.
+ relativní soběstačnost s elektřinou
+ poměrně jistý výnos
-- starosti s údržbou
Investoval jsem 280.000 do akcí.
Jen extrémně málo z těchto možností za tak dlouhou dobu je ve ztrátě.
Např. jak bych si stál, kdybych pouze koupil známý fond S&P500 před 30 lety? Z cca 400 USD se vyšplhal na dnešních cca 4500 USD,
To je cca 8% úročení p.a.
Se svými vloženými 280.000 Kč bych vydělal 2,1 milionu Kč bez pohnutí prstem a starostmi s dráty.
+ Prostředky pořád k dispozici
+ bez práce
-+ větší riziko ztráty ale i výnosu
Z příkladu je jasně vidět, že považovat FVE čistě za finanční investici se nemusí vyplatit. Je nutné zohlednit její ostatní benefity a rozhodnout se individuálně, do čeho se mi vyplatí jít. Viz pojednání o motivaci k pořízení FVE.
Jak si vypočítat FVE pro sebe?
Jak si vypočítat FVE pro sebe?
Page updated
Google Sites
Report abuse